Chcete jako trenér lépe rozumět tomu, jak bezpečně vést klienty s obezitou, diabetem nebo ve vyšším věku? Začněte tím, že při vstupním rozhovoru nezařadíte jen otázky na váhu, kondici a cíle, ale také na bolest, citlivost a stav chodidel. Právě tyto „malé“ informace často rozhodují o tom, zda bude pohyb pro klienta bezpečný, příjemný a dlouhodobě udržitelný.
Proč by měl trenér řešit i chodidla
Chodidla jsou pro trenéra často „neviditelná“ část těla. Řešíme dech, sílu, tepovou frekvenci, rozsah pohybu i svalové disbalance, ale právě chodidla jsou prvním kontaktem těla se zemí a zároveň strukturou, přes kterou se přenáší zatížení při každém kroku, vstávání ze židle, výstupu do schodů i při cvičení ve stoji. Funkční význam chodidla pro stabilitu, chůzi a přenos sil popisují i biomechanické a geriatrické přehledy.
U klientů s obezitou, diabetem a u seniorů není chodidlo jen biomechanický detail. Může být limitujícím faktorem pohybu, zdrojem bolesti, rizikem pádu nebo místem, kde se u diabetiků mohou rozvíjet závažné komplikace. Cílem trenéra není diagnostikovat, ale rozpoznat, že chodidlo může zásadně ovlivnit bezpečnost pohybu. U diabetu i geriatrické populace to odpovídá doporučením odborných společností, které zdůrazňují včasný screening rizik.
Chodidlo jako základ opory, rovnováhy a chůze
Lidské chodidlo je složitá struktura tvořená kostmi, klouby, vazy, svaly, cévami a nervy. Jeho úkolem není jen „nést váhu“. Chodidlo tlumí nárazy, přizpůsobuje se terénu, pomáhá udržovat rovnováhu a umožňuje efektivní odraz při chůzi. Význam foot function pro posturální kontrolu a mobilitu potvrzují i studie zaměřené na svalovou sílu chodidla a rovnováhu.
Z praktického pohledu trenéra jsou důležité tři oblasti:
- Opora: jak klient stojí, kam přenáší váhu, zda se propadá klenba nebo přetěžuje vnitřní či vnější hrana chodidla.
- Mobilita: jestli chodidlo, kotník a prsty umožňují dostatečný rozsah pohybu.
- Citlivost a kontrola: zda klient vnímá kontakt se zemí, tlak, bolest, nestabilitu nebo změny povrchu.
Chodidlo je také součástí širšího pohybového řetězce. Změna v postavení nohy se může projevit výše, v koleni, kyčli, pánvi nebo v držení trupu. Neznamená to, že každá bolest kolene vychází z chodidla. To by bylo zjednodušení. Ale u mnoha klientů má smysl chodidlo alespoň základně zkontrolovat, protože může být jedním z faktorů pohybového problému. Souvislosti mezi deformitami nohy a bolestí či funkcí popisují i klinické přehledy.
Chodidla u obézních klientů
U lidí s nadváhou a obezitou je chodidlo vystaveno vyšší mechanické zátěži. Výzkumy opakovaně ukazují, že obezita souvisí s vyšším plantárním tlakem, změnami zatížení chodidla a častějším výskytem bolestí nohou. Systematické přehledy popisují, že nadváha a obezita mohou ovlivňovat anatomické struktury chodidla, rozložení tlaku i rovnováhu.
Pro trenéra to má praktický dopad. Klient s obezitou může mít menší toleranci k dlouhému stání, skákání, běhu, rychlému navyšování objemu chůze nebo ke cvičení naboso na tvrdé podložce. Bolest chodidel pak často není „lenost“ ani nízká motivace, ale reálný limit, který může snižovat ochotu k pohybu. Souvislost mezi vyšší tělesnou hmotností a bolestí či funkčním omezením chodidla popisují systematické přehledy i biomechanické studie.
Typické problémy, se kterými se trenér může setkat:
- plochá noha nebo pokles klenby,
- bolest paty, plantární fasciopatie nebo podráždění patní oblasti,
- přetížení přednoží,
- kuří oka, otlaky a puchýře,
- bolest kotníků, kolen nebo kyčlí spojená se změněnou chůzí,
- horší rovnováha při stoji a chůzi.
U této skupiny je vhodné začínat pohyb postupně. Místo dlouhé chůze hned v prvním týdnu může být bezpečnější kombinovat kratší chůzi, cvičení vsedě, posilování velkých svalových skupin, nácvik vstávání ze židle a jednoduchou mobilitu chodidla a kotníku. Postupné dávkování zátěže je v souladu s doporučeními pro pohybovou intervenci u osob s vyšší hmotností.
Chodidla u diabetiků
U klientů s diabetem je potřeba být obezřetnější. Dlouhodobě zvýšená hladina glukózy v krvi může poškozovat nervy a cévy. Jednou z častých komplikací diabetu je periferní neuropatie, tedy poškození nervů v okrajových částech těla, často právě v chodidlech. Klient pak může hůře vnímat bolest, tlak, teplo, chlad nebo drobná poranění. Doporučení American Diabetes Association zdůrazňují pravidelné vyšetření nohou a neuropatie jako součást prevence komplikací.
Pro trenéra z toho vyplývá jednoduché pravidlo: u diabetika není drobný puchýř drobnost. Pokud klient kvůli neuropatii necítí bolest, může trénovat dál přes poškozenou kůži. To zvyšuje riziko zhoršení rány, infekce a dalších komplikací. Riziko ulcerací (vřed, závažná ztráta kožní tkáně, často projev syndromu diabetické nohy) a význam prevence popisují i mezinárodní doporučení pro diabetickou nohu.
Trenér by měl u diabetiků věnovat pozornost hlavně těmto bodům:
- vhodná obuv a ponožky bez výrazných švů, které netlačí a nerolují se,
- kontrola nohou před a po zátěži, zejména u klientů s neuropatií,
- vyhýbání se cvičení naboso, pokud má klient sníženou citlivost, deformity, otlaky nebo poruchy hojení,
- opatrnost u dlouhých pochodů, tvrdého povrchu, skoků a náhlého navyšování objemu,
- okamžité řešení zarudnutí, puchýřů, prasklin, ran nebo změny barvy kůže.
Podezřelé nálezy patří zdravotníkovi. Trenér by neměl ránu přehlížet, pokud jde o diabetika s rizikovým chodidlem. Včasné odeslání je bezpečnější než čekání. Prevence ulcerací, včetně včasné identifikace rizikových nohou, je jedním z hlavních pilířů moderní péče o diabetickou nohu.
Senioři a riziko pádu
U seniorů je chodidlo důležité hlavně kvůli rovnováze, jistotě chůze a prevenci pádů. S věkem se může zhoršovat síla svalů nohy, hybnost kloubů, citlivost plosky, kvalita zraku i rychlost reakce. Když se k tomu přidá bolest chodidla, deformita prstů nebo nevhodná obuv, riziko pádu se může zvýšit. Systematický přehled a metaanalýza ukazují, že problémy s chodidly jsou u starších lidí spojeny s vyšším rizikem pádů.
Systematické přehledy a metaanalýzy uvádějí, že problémy s chodidly, zejména bolest nohy, hallux valgus a deformity menších prstů, jsou spojeny s pády u starších lidí. Studie u starších dospělých vyšetřovaných kvůli pádům také popisují souvislost slabosti palce a prstů s horší rovnováhou a mobilitou. Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým 150 minut pohybové aktivity ve střední zátěži týdně a u starších dospělých navíc aktivity zaměřené na rovnováhu, koordinaci a posilování, které pomáhají snižovat riziko pádů.
Pro trenéra to znamená, že práce s chodidlem u seniora je součást funkčního tréninku. U klienta, který se bojí chodit, zakopává, neumí stát na jedné noze nebo má nejistý krok, nestačí jen posílit stehna. Potřebujeme pracovat také s oporou, přenosem váhy, aktivitou prstů, mobilitou kotníku a jistotou kontaktu se zemí. Souvislost mezi funkcí nohy a posturální stabilitou potvrzují i studie zaměřené na sílu drobných svalů chodidla.
Nejčastější problémy chodidel
Hallux valgus,
tedy vbočený palec, mění postavení palce a přednoží. Může ovlivnit odraz při chůzi, stabilitu i rozložení tlaku v botě. U klientů s bolestí nebo výraznou deformitou je potřeba upravit cviky ve stoji, sledovat obuv a nepřetěžovat přednoží. Souvislost hallux valgus s bolestí a funkčním omezením je dobře popsaná v geriatrických přehledech.
Kladívkové prsty
se projevují skrčením prstů, které nejdou snadno narovnat. Často souvisí s tlakem v obuvi, změněnou funkcí svalů a deformitami přednoží. Pro trenéra jsou důležité proto, že zvyšují riziko otlaků, bolesti a nestability.
Plochá noha a pokles klenby
Plochá noha může být pružná a bez bolesti, nebo naopak bolestivá a funkčně omezující. Trenér by neměl automaticky „opravovat každou plochou nohu“. Důležité je sledovat bolest, únavu, kontrolu pohybu a zatížení při chůzi, dřepu či výpadu. Význam má funkce, nejen tvar nohy.
Plantární fasciopatie (dříve plantární fasciitida) a bolest paty
Bolest paty nebo plantární fasciopatie se může zhoršovat dlouhým stáním, chůzí po tvrdém povrchu, rychlým navyšováním objemu zátěže nebo nevhodnou obuví. U klientů s vyšší hmotností je potřeba zátěž dávkovat opatrně. Patní ostruha sama o sobě nemusí být příčinou bolesti, proto je vhodnější mluvit o plantární fasciopatii než o „patní ostruze“ jako hlavní diagnóze.
Otlaky, puchýře a kuří oka
U zdravého klienta jsou často jen nepříjemností. U diabetika mohou být varovným signálem. Trenér by měl vědět, že opakované otlaky často ukazují na špatně zvolenou obuv, ponožky, deformitu nebo změněný stereotyp chůze. Prevence poranění nohy je u diabetiků zásadní součástí péče.
Mortonova neuralgie
se typicky projevuje bolestí, pálením, brněním nebo necitlivostí v oblasti mezi prsty, často mezi třetím a čtvrtým prstem. Může se zhoršovat v úzké obuvi nebo při delším stání a chůzi. Trenér by měl snížit zátěž a doporučit odborné vyšetření.
Co může trenér bezpečně sledovat
Sledujte hlavně:
- jak klient stojí, zda přetěžuje paty, přednoží, vnitřní nebo vnější hranu,
- zda má prsty volně položené, nebo je krčí a „drží se podlahy“,
- zda se kolena při dřepu nebo vstávání výrazně propadají dovnitř,
- zda klient cítí bolest v chodidle, patě, prstech nebo kotníku,
- jakou má obuv, zejména šířku špičky, stabilitu a podrážku,
- jestli se po tréninku objevují otlaky, puchýře nebo zarudnutí.
U diabetiků a seniorů je vhodné se cíleně ptát:
- „Máte v chodidlech brnění, pálení nebo necitlivost?“
- „Míváte otlaky, puchýře nebo špatně se hojící ranky?“
- „Zakopáváte nebo se bojíte pádu?“
- „Bolí vás nohy při chůzi nebo po ní?“
- „Kontroluje vám někdo pravidelně chodidla?“
Tyto otázky nenahrazují vyšetření. Pomáhají ale odhalit riziko dřív, než se problém zhorší. Screening nohy a základní anamnestické otázky jsou doporučovány i v klinických směrnicích pro diabetes a prevenci pádů.
Jak s chodidlem pracovat v tréninku
Práce s chodidlem nemusí být složitá. U rizikových klientů je vhodné začít jednoduše a bezpečně.
- Nácvik tříbodové opory
Klient vnímá kontakt paty, oblasti pod palcem a oblasti pod malíkem. Cílem není křečovitě zatínat prsty, ale vytvořit stabilní a klidnou oporu.
Vhodné využití:
• stoj u opory,
• přenášení váhy vpřed, vzad a do stran,
• vstávání ze židle,
• lehký dřep,
• nácvik chůze. - Mobilita prstů a kotníku
Ztuhlé prsty a omezený kotník mění chůzi i rovnováhu. U seniorů a klientů s obezitou je vhodné zařadit jednoduché pohyby:
• zvedání a pokládání prstů,
• jemné roztahování prstů,
• kroužení kotníků,
• přenášení váhy přes celé chodidlo,
• pomalé odvíjení chodidla při chůzi.
U diabetiků s neuropatií je vhodná opatrnost s intenzivní automasáží a cvičením naboso. Snížená citlivost znamená vyšší riziko, že klient přehlédne podráždění nebo poranění. Preventivní kontrola kůže a opatrná volba zátěže odpovídají doporučením pro péči o diabetické nohy. - Síla drobných svalů nohy
Výzkum v posledních letech popisuje význam vnitřních svalů chodidla pro stabilitu, funkci klenby a rovnováhu. Tyto svaly se podílejí na dynamické opoře chodidla a jejich trénink může zlepšovat kontrolu postavení nohy i funkční stabilitu při pohybu.
Vhodné jsou jednoduché cviky na aktivaci klenby, práci prstů, stabilitu ve stoji, rovnováhu a jemnou kontrolu opory chodidla. U seniorů a rizikových klientů je dobré volit také lehké cviky v sedě nebo s oporou, aby byly bezpečné a dobře zvládnutelné.
Obuv jako součást plánu
U klientů s obezitou, diabetem a u seniorů má obuv větší význam než u zdravého mladého sportovce. Nevhodná obuv může zvyšovat tlak na prsty, podporovat otlaky, zhoršovat stabilitu nebo měnit stereotyp chůze. Výběr obuvi a její souvislost s tlakem na chodidlo i rizikem poranění popisují i doporučení pro diabetickou nohu.
Základní doporučení:
- dostatek místa ve špičce,
- bota nesmí tlačit na prsty ani nárt,
- odpovídající stabilita podle potřeb klienta,
- podrážka má být bezpečná a nekluzká,
- obuv má odpovídat aktivitě,
- ponožky se nesmí rolovat, škrtit ani vytvářet tlakové body.
U diabetiků je vhodné, aby výběr obuvi u rizikových nohou konzultovali se zdravotníkem nebo odborníkem na diabetickou nohu. Odborná doporučení zdůrazňují, že vhodná obuv je i součástí prevence ulcerací.
Shrnutí pro trenéra
Chodidlo je klíčová opěrná struktura těla. U klientů s obezitou je vystaveno vyšší mechanické zátěži. U diabetiků může být ohroženo neuropatií, horším hojením a rizikem ran. U seniorů souvisí s rovnováhou, jistotou chůze a prevencí pádů.
Trenér by měl umět chodidlo pozorovat, soustředit se na varovné příznaky, upravit zátěž, doporučit vhodnou obuv a včas odeslat klienta k odborníkovi. Právě tím zvyšuje bezpečnost tréninku a pomáhá klientovi u pohybu dlouhodobě vydržet.
Chodidlo není detail. Je to místo, kde pohyb začíná.
Použité zdroje
• Hills AP, Hennig EM, McDonald M, Bar-Or O. Plantar pressure differences between obese and non-obese adults: a iomechanical analysis. Int J Obes Relat Metab Disord. 2001.
• Wearing SC, Hennig EM, Byrne NM, Steele JR, Hills AP. Musculoskeletal disorders associated with obesity: a biomechanical perspective. Obesity Reviews. 2006.
• Wearing SC, Hennig EM, Byrne NM, Steele JR, Hills AP. The biomechanics of restricted movement in adult obesity. Obesity Reviews. 2006.
• American Diabetes Association. Standards of Care in Diabetes-2025: Retinopathy, Neuropathy, and Foot Care. Diabetes Care. 2025.
• American Diabetes Association. Standards of Care in Diabetes-2026: Retinopathy, Neuropathy, and Foot Care. Diabetes Care. 2026.
• International Working Group on the Diabetic Foot (IWGDF). Guideline 2023.
• Menz HB, Auhl M, Spink MJ. Foot problems as a risk factor for falls in community-dwelling older people: a systematic review and meta-analysis. Maturitas. 2018.
• The effects of intrinsic foot muscle strengthening on functional mobility in older adults: A systematic review
• Age-Related Reduction of Foot Intrinsic Muscle Function and the Relationship with Postural Stability in Old Adults.
• World Health Organization. WHO guidelines on physical activity and sedentary behaviour. 2020.
• WHO 2020 guidelines on physical activity and sedentary behaviour.
Add a Comment