Měření krevního tlaku u klienta: základ bezpečné práce trenéra

Krevní tlak je jeden z nejdůležitějších ukazatelů kardiovaskulárního zdraví. Přesto ho řada trenérů před zahájením tréninku neměří. U klientů s nadváhou, obezitou, diabetem či jiným civilizačním onemocněním je přitom práce s tlakem zásadní součástí bezpečnosti.

Proč měřit klientům tlak před a po cvičení?

Měření před tréninkem nám pomáhá odhalit rizikové hodnoty, které mohou představovat kontraindikaci k intenzivnější zátěži. Pokud má klient výrazně zvýšený krevní tlak, je nutné upravit intenzitu, případně trénink odložit a doporučit lékařskou kontrolu.

Měření po cvičení nám ukazuje, jak organismus reaguje na zátěž. U většiny lidí dochází po aerobní aktivitě k přechodnému poklesu tlaku (tzv. post-exercise hypotensive efekt). Pokud naopak tlak výrazně stoupá nebo zůstává dlouhodobě vysoký, je to informace, se kterou musíme dále pracovat.
U klientů s hypertenzí nebo metabolickým syndromem je pravidelné sledování tlaku součástí profesionální péče. Zvyšuje to bezpečnost, důvěru i kvalitu služby.

Zásady měření krevního tlaku

1. Příprava před měřením

• • Odpočinek a klid = před měřením klient sedí v klidu a odpočívá 3–5 minut.

• • Klidné prostředí = měření provádíme v tichém a příjemně teplé místnosti.

• • Omezení aktivit = 30 minut před měřením by klient neměl kouřit, cvičit, pít kávu a ani by neměl jíst.

• • Vhodné je sundat šperky, hodinky nebo oblečení, které těsně obepínají paži.

• • Klientovi nepokládáme dotazy, které by ho mohli rozrušit.

• • Měření se provádí na holé kůži, proto je nutné sundat oblečení s dlouhým rukávem, vyhrnutí rukávu nestačí.

2. Správná poloha

• • Klient sedí pohodlně s opřenými zády.

• • Nohy má volně na podlaze, nesmí být zkřížené.

• • Měřená paže musí být obnažená (bez oblečení) a volně podložená o stůl, ideálně o loket

• • Střed manžety musí být umístěn přesně v úrovni srdce.

3. Přístroj a manžeta

• • Používáme validovaný a certifikovaný tonometr.

• • Zvolíme správnou velikost manžety podle obvodu paže. (Příliš úzká nadhodnocuje TK, příliš široká podhodnocuje.) Řídíme se značkami umístěnými na manžetě.

• • Manžetu přiložíme na holou kůži a přiměřeně utáhneme (nesmí být volně).

4. Volba paže

• • Při prvním měření změříme TK na obou pažích.

• • Pro další měření použijeme paži s vyššími hodnotami TK.

• • Rozdíl hodnot mezi pažemi by neměl být vyšší než 10 mmHg

5. Měření

• • Při měření klient nemluví.

• • Změříme 3 hodnoty s odstupem 1 min.

• • Z 2. a 3. hodnoty uděláme průměr a zjistíme výslednou hodnotu.

6. Čím je krátkodobě ovlivněn TK

• • Emocí,

• • nemocí,

• • užitím / neužitím léků na hypertenzi.

• • Krátkodobě užitím vyšší dávky kofeinu.

• • ,,Klidová“ hodnota krevního tlaku se velmi rychle mění, tudíž nelze z jednoho měření dělat závěry.

Proč umět měřit tlak klasickým tonometrem (a ne jen digitálním)?

U profesní zkoušky Instruktor pohybových aktivit osob s civilizačními onemocněními je nutné umět změřit tlak klasickým manuálním tonometrem s fonendoskopem, nikoli pouze digitálním přístrojem.

Rozdíl mezi digitálním a klasickým měřením

Digitální tlakoměr:

• • Měří oscilometrickou metodou, vyhodnocuje změny tlaku v manžetě během proudění krve.

• • Je jednoduchý na obsluhu.

• • Může být méně přesný u arytmií, pohybu nebo nesprávné velikosti manžety.

• • Výsledek určuje algoritmus přístroje.

Klasický (rtuťový nebo aneroidní) tonometr:

• • Měří auskultační metodou, posloucháme tzv. Korotkovovy fenomény pomocí fonendoskopu.

• • Je považován za referenční metodu v klinické praxi.

• • Vyžaduje technickou zručnost a správný postup.

• • Umožňuje přesnější posouzení i v některých komplikovanějších situacích.

Proč je důležité umět klasické měření?

Protože trenér pracující s rizikovou populací musí rozumět principu měření, nejen číst číslo z displeje. Praktická dovednost zvyšuje profesionalitu a umožňuje lepší spolupráci s lékaři i dalšími zdravotnickými odborníky.