Krevní tlak je jeden z nejdůležitějších ukazatelů kardiovaskulárního zdraví. Přesto ho řada trenérů před zahájením tréninku neměří. U klientů s nadváhou, obezitou, diabetem či jiným civilizačním onemocněním je přitom práce s tlakem zásadní součástí bezpečnosti.
Proč měřit klientům tlak před a po cvičení?
Měření před tréninkem nám pomáhá odhalit rizikové hodnoty, které mohou představovat kontraindikaci k intenzivnější zátěži. Pokud má klient výrazně zvýšený krevní tlak, je nutné upravit intenzitu, případně trénink odložit a doporučit lékařskou kontrolu.
Měření po cvičení nám ukazuje, jak organismus reaguje na zátěž. U většiny lidí dochází po aerobní aktivitě k přechodnému poklesu tlaku (tzv. post-exercise hypotensive efekt). Pokud naopak tlak výrazně stoupá nebo zůstává dlouhodobě vysoký, je to informace, se kterou musíme dále pracovat.
U klientů s hypertenzí nebo metabolickým syndromem je pravidelné sledování tlaku součástí profesionální péče. Zvyšuje to bezpečnost, důvěru i kvalitu služby.
Zásady měření krevního tlaku
1. Příprava před měřením
- Odpočinek a klid = před měřením klient sedí v klidu a odpočívá 3–5 minut.
- Klidné prostředí = měření provádíme v tichém a příjemně teplé místnosti.
- Omezení aktivit = 30 minut před měřením by klient neměl kouřit, cvičit, pít kávu a ani by neměl jíst.
- Vhodné je sundat šperky, hodinky nebo oblečení, které těsně obepínají paži.
- Klientovi nepokládáme dotazy, které by ho mohli rozrušit.
- Měření se provádí na holé kůži, proto je nutné sundat oblečení s dlouhým rukávem, vyhrnutí rukávu nestačí.
2. Správná poloha
- Klient sedí pohodlně s opřenými zády.
- Nohy má volně na podlaze, nesmí být zkřížené.
- Měřená paže musí být obnažená (bez oblečení) a volně podložená o stůl, ideálně o loket
- Střed manžety musí být umístěn přesně v úrovni srdce.
3. Přístroj a manžeta
- Používáme validovaný a certifikovaný tonometr.
- Zvolíme správnou velikost manžety podle obvodu paže. (Příliš úzká nadhodnocuje TK, příliš široká podhodnocuje.) Řídíme se značkami umístěnými na manžetě.
- Manžetu přiložíme na holou kůži a přiměřeně utáhneme (nesmí být volně).
4. Volba paže
- Při prvním měření změříme TK na obou pažích.
- Pro další měření použijeme paži s vyššími hodnotami TK.
- Rozdíl hodnot mezi pažemi by neměl být vyšší než 10 mmHg
5. Měření
- Při měření klient nemluví.
- Změříme 3 hodnoty s odstupem 1 min.
- Z 2. a 3. hodnoty uděláme průměr a zjistíme výslednou hodnotu.
6. Čím je krátkodobě ovlivněn TK
- Emocí,
- nemocí,
- užitím / neužitím léků na hypertenzi.
- Krátkodobě užitím vyšší dávky kofeinu.
- ,,Klidová“ hodnota krevního tlaku se velmi rychle mění, tudíž nelze z jednoho měření dělat závěry.
Proč umět měřit tlak klasickým tonometrem (a ne jen digitálním)?
U profesní zkoušky Instruktor pohybových aktivit osob s civilizačními onemocněními je nutné umět změřit tlak klasickým manuálním tonometrem s fonendoskopem, nikoli pouze digitálním přístrojem.
Rozdíl mezi digitálním a klasickým měřením
Digitální tlakoměr:
- Měří oscilometrickou metodou, vyhodnocuje změny tlaku v manžetě během proudění krve.
- Je jednoduchý na obsluhu.
- Může být méně přesný u arytmií, pohybu nebo nesprávné velikosti manžety.
- Výsledek určuje algoritmus přístroje.
Klasický (rtuťový nebo aneroidní) tonometr:
- Měří auskultační metodou, posloucháme tzv. Korotkovovy fenomény pomocí fonendoskopu.
- Je považován za referenční metodu v klinické praxi.
- Vyžaduje technickou zručnost a správný postup.
- Umožňuje přesnější posouzení i v některých komplikovanějších situacích.
Proč je důležité umět klasické měření?
Protože trenér pracující s rizikovou populací musí rozumět principu měření, nejen číst číslo z displeje. Praktická dovednost zvyšuje profesionalitu a umožňuje lepší spolupráci s lékaři i dalšími zdravotnickými odborníky.
