Jedním z nejčastějších mýtů ve fitness prostředí je představa, že klient s obezitou potřebuje hlavně „pořádně zabrat“. Že když se hodně zapotí, bude hodně zadýchaný a druhý den sotva vstane, znamená to dobře odvedenou práci. Jenže u klienta s obezitou není cílem přežít trénink. Cílem je nastavit pohyb tak, aby byl bezpečný, dlouhodobě udržitelný a aby vedl ke zlepšení zdraví, kondice, síly a každodenní funkce.
To neznamená, že má být trénink snadný nebo bez progresu. Znamená to, že musí být řízený. Trenér by neměl pracovat s obézním klientem podle principu „víc je líp“, ale podle principu „správně zvolená dávka ve správný čas“.
Doporučení WHO i CDC se u dospělých opírají o minimálně 150 minut pohybové aktivity střední intenzity týdně a posilování alespoň 2 dny v týdnu. U osob s nadváhou a obezitou evropská doporučení EASO zároveň zdůrazňují, že pohyb má být zaměřen nejen na krátkodobé hubnutí, ale také na dlouhodobou kontrolu hmotnosti, zlepšení zdatnosti a zachování svalové hmoty.
Proč je tento mýtus nebezpečný
Mýtus „musí hlavně makat“ často vede ke špatně nastavenému tréninku. Příliš vysoká intenzita na začátku může u klienta s obezitou zvyšovat riziko bolesti kloubů, přetížení, nadměrné únavy a ztráty motivace. U některých klientů může být přítomna hypertenze, diabetes 2. typu, spánková apnoe, bolesti zad, artróza, dušnost nebo nízká kardiorespirační zdatnost. Trenér proto musí přemýšlet nejen nad tím, co klient „zvládne“, ale také nad tím, co je pro něj v dané fázi vhodné.
Důležité je říct jasně: náročný trénink není automaticky odborný trénink. Odbornost se nepozná podle toho, že klient odchází vyčerpaný. Pozná se podle toho, že trenér umí dávkovat zátěž, sledovat reakce těla, upravit cviky a vytvořit plán, ke kterému se klient dokáže vracet opakovaně. Navíc samotné cvičení bez úpravy dalších oblastí životního stylu obvykle nevede k dramatickému úbytku hmotnosti.
Obezita není jen otázka „slabé vůle“
Pro trenéra je důležité chápat obezitu jako chronické multifaktoriální onemocnění. Do jejího vzniku a udržování vstupuje genetika, prostředí, spánek, stres, psychika, hormonální regulace, léky, pracovní režim, bolest, pohybová historie i sociální faktory. Pokud trenér pracuje jen s představou, že klient „se má víc snažit“, ztrácí odborný nadhled.
U klientů s obezitou se navíc často setkáváme s negativní zkušeností z pohybu. Někteří zažili posměch ve škole, nepříjemné reakce ve fitku, opakované neúspěšné diety nebo pocit selhání. Výzkum ukazuje, že váhové stigma může být bariérou k pohybové aktivitě a může zhoršovat vztah lidí s obezitou ke zdravotní péči i fitness prostředí. Trenér proto nemá být další člověk, který klientovi připomíná, že „musí konečně zabrat“. Má být odborník, který vytvoří prostředí, kde se klient cítí bezpečně, respektovaně a ví, co dělá a proč.
Jak trénovat klienta s obezitou bezpečně
Bezpečný trénink začíná ještě před prvním cvikem. Trenér by měl znát základní zdravotní stav klienta, jeho pohybovou historii, aktuální obtíže, léky, bolesti, zkušenost s pohybem, cíle a obavy.
U rizikovějších klientů je nutné konzultovat s lékařem a následně s fyzioterapeutem, zejména pokud se objevuje bolest na hrudi, výrazná dušnost, nekontrolovaný krevní tlak, závratě, komplikovaný diabetes, neuropatie, nebo významné bolesti kloubů.
Základní otázky před startem:
- Má klient diagnostikované kardiovaskulární onemocnění, diabetes, hypertenzi nebo jiné civilizační onemocnění?
- Bere léky, které mohou ovlivnit tepovou frekvenci, tlak, glykemii nebo vnímání zátěže?
- Má bolesti kolen, kyčlí, zad, chodidel nebo ramen?
- Jaká je jeho aktuální pohybová tolerance?
- Co pro něj bylo v minulosti nepříjemné nebo neudržitelné?
- Jaký typ pohybu je pro něj psychicky přijatelný?
Intenzita má být řízená, ne náhodná
U začínajícího klienta s obezitou není nutné začínat vysokou intenzitou. Často je vhodnější pracovat v mírné až střední intenzitě a sledovat subjektivní vnímání námahy. Prakticky lze využít Borgovu škálu vnímaného úsilí, tedy jak těžká klientovi aktivita připadá. Pro začátek může být vhodné rozmezí přibližně 5-11, kdy klient pracuje, zadýchá se, ale stále má zátěž pod kontrolou.
Dobrým vodítkem je také „talk test“. Pokud klient zvládne během aktivity mluvit v kratších větách, jde často o přiměřenou střední intenzitu. Pokud není schopen říct ani pár slov, může být zátěž pro začátek příliš vysoká. Progrese by měla být postupná. Nejprve lze navyšovat pravidelnost, poté délku trvání, až potom intenzitu. U mnoha klientů je větší úspěch 3× týdně 20 minut bezpečného pohybu než jeden extrémně náročný trénink, po kterém se týden zotavují.
Silový trénink není nepřítel, ale základ
Další častý mýtus je, že klient s obezitou má hlavně chodit na pás a „spalovat“. Ve skutečnosti má silový trénink v programu důležité místo. Pomáhá zachovat nebo zlepšovat svalovou hmotu, podporuje funkční schopnosti, stabilitu, soběstačnost a může zlepšit vztah klienta k vlastnímu tělu. EASO doporučuje odporový trénink zejména pro zachování svalové hmoty při redukci hmotnosti a pro rozvoj svalové síly.
Pro začátek se hodí cviky, které mají dobrou oporu, nízké riziko pádu a snadnou úpravu rozsahu pohybu. Například:
- sed a vstávání z vyšší lavičky
- tlak na stroji nebo s jednoručkami vsedě
- přítahy gumy nebo kladky
- hip hinge
- farmářská chůze v krátkých úsecích
- step-up na nízký schod
- cvičení na stabilitu chodidla a kyčle
Není nutné začínat složitými cviky. Prioritou je technika, dýchání, kontrola pohybu a dobrý pocit ze zvládnuté zátěže.
Aerobní pohyb má podporovat kondici, ne trestat tělo
Aerobní aktivita je důležitá pro kardiorespirační zdatnost, metabolické zdraví a dlouhodobou kontrolu hmotnosti. Nemusí to ale znamenat běh, skákání nebo dlouhé trápení na pásu. U klientů s vyšší hmotností a bolestmi kloubů mohou být vhodnější aktivity s nižším dopadem: chůze, rotoped, eliptický trenažér, plavání, cvičení ve vodě nebo kratší intervaly na strojích.
U klientů s BMI nad přibližně 35 a při kloubních obtížích mohou být aktivity s vysokým zatížením nosných kloubů hůře tolerované, proto se často doporučuje postupné navyšování a případně volba méně nárazových aktivit. Cíl není klienta „zničit“. Cíl je zlepšit jeho schopnost zvládat běžný den: dojít dál, vyjít schody, méně se zadýchat, lépe vstát ze židle, mít menší bolest a větší důvěru ve vlastní tělo.
Sledujte funkci, ne jen váhu
Váha je jen jeden ukazatel. U klienta s obezitou může být mnohem důležitější sledovat:
- obvod pasu
- klidovou tepovou frekvenci
- krevní tlak v případě potřeby
- sílu stisku nebo základní silové testy
- toleranci chůze
- schopnost vstát ze židle
- bolestivost kloubů
- únavu po tréninku
- kvalitu spánku
- pravidelnost docházky
- subjektivní jistotu při pohybu
Když se klient zlepší v těchto parametrech, může mít reálný zdravotní posun i tehdy, když váha neklesá tak rychle, jak očekával. To je pro trenéra důležité komunikovat. Jinak se snadno stane, že klient podcení výsledky, které jsou z hlediska zdraví velmi cenné.
Kdy trenér patří do mezioborové spolupráce
Trenér není lékař ani fyzioterapeut. Jeho role je ale velmi důležitá. Může být odborníkem, který převede obecné doporučení „více se hýbejte“ do konkrétní, bezpečné a proveditelné praxe. U klientů s obezitou a civilizačními onemocněními by měl trenér vědět, kdy pracovat samostatně a kdy už je vhodná spolupráce s lékařem, nutričním terapeutem, fyzioterapeutem nebo psychologem. To není slabost trenéra. Naopak. Je to známka profesní odpovědnosti.
Zvláštní pozornost si zaslouží klienti s diabetem, kardiovaskulárním onemocněním, vysokým krevním tlakem, po bariatrické operaci, s výraznou bolestí pohybového aparátu nebo s velmi nízkou vstupní kondicí.
Klient s obezitou nemusí hlavně hodně makat. Potřebuje hlavně bezpečně začít, pravidelně pokračovat a postupně zvyšovat kapacitu svého těla. Tvrdý trénink bez kontextu může být krátkodobě efektní, ale dlouhodobě neudržitelný. Odborný trénink respektuje zdravotní stav, aktuální možnosti, psychiku, bolest, kondici i cíle klienta.
Chcete jako trenér lépe rozumět práci s klienty s obezitou, diabetem a dalšími civilizačními onemocněními? Sledujte nás a podívejte se na aktuální termíny kurzu pro trenéry, kteří chtějí pracovat odborně, bezpečně a s větší jistotou.
Instruktorka pohybových aktivit osob s civilizačními onemocněními. Studuji Nutriční terapii na 1LF UK. Jako osobní trenérka působím od roku 2018, aktuálně v Balance clubu Brumlovka. Specializuji se na klienty s diabetem, hypertenzí, obezitou a seniory. Nabízím komplexní péči zahrnující cvičení, nutriční poradenství a monitoring zdravotních parametrů.


Add a Comment
You must be logged in to post a comment